Když nic nevidíš, tak dobře vidíš

Barbora Bitomská, Adam Šťastný

Praktická výuka je nepostradatelný nástroj k snadnějšímu pochopení učiva. Přijďte si zažít tandemovou hodinu bioložky a fyzikáře. Smyslová soustava je ideální spojka mezi zmíněnými předměty, a právě na jeden z orgánů zaměříme svou pozornost a do detailu jej společně prozkoumáme během laboratorního cvičení. Pro tuto práci doporučujeme laboratorní plášť. Tento blok je vhodný nejen pro vyučující základních i středních škol přírodovědných předmětů.

Jak budovat wellbeing a podporovat motivaci žáků nejen v matematice

Tomáš Chrobák

Na dílně si prožijeme hodinu, kterou jsem vedl na 1. i 2. stupni. V reflexi se zaměříme na dovednosti učitele, které podporují motivaci žáků. Zároveň pojmenujeme principy, které pomáhají budovat wellbeing v každé hodině pro žáky i učitele.

Bádáme a čteme v přírodních vědách

Monika Chrobáková

Pojďme se společně zamyslet nad tím, v čem by se měli žáci rozvíjet v přírodních vědách v budoucnosti. Vystačí znalosti? Vystačí laborky? Vystačí učebnice? Na konkrétní vyučovací hodině se společně zamyslíme nad tím, jak může žákům přispívat k učení práce s vlastní zkušeností, využití mezipředmětových vztahů a čtení s porozuměním.

Zachraň racka

Václav Fiala

Během workshopu se pomocí čtenářství a diskuze přeneseme na širá moře a společně s rackem Kengou prožijeme zápas o život při ropné havárii. Badatelskými aktivitami si pak vyzkoušíme záchranné akce, seznámíme se s ropnými produkty i jejich (nad)využíváním lidmi. Reflexe workshopu bude věnována mj. cílenému plánování rozvoje klíčových kompetencí.

Proč a jak pronásledovat čarodějnice?

Roman Göttlicher

Proč docházelo k pronásledování čarodějnic? Za jakých okolností? Jak takové čarodějnice vypadaly a co dělaly? Přijměte pozvání do problematiky jednoho z nejdiskutovanějších fenoménů středověku a raného novověku. Společně se zamyslíme nad tím, jak toto téma badatelsky přiblížit žákům. Díky množství zdrojů, šířce tématu a jeho přítomnosti v popkultuře je jako stvořené pro adaptace na ZŠ i SŠ, do dějepisu, občanské nauky a pro všechny, kdo hledají téma o vidění světa, zodpovědnosti, vnímání odlišností – i o tom, jaké „čarodějnice“ pronásledujeme dnes.

Jak rozpohybovat komunikaci mezi školou a rodičem

Miroslav Hřebecký

Jak nastavit pravidla a mechanismy komunikace rodiny a školy tak, aby byla srozumitelná, jasná a bezpečná pro obě strany. Pyramida komunikace uvnitř školy, zapojení různých aktérů. Jak zvládat komunikaci s naštvaným rodičem a emočně se chránit.

Reflexe jako součást učicího procesu

Pavlína Loňková

Když zpětně přemýšlíme o svých zkušenostech, vybavujeme si, co a jak jsme dělali, jak to fungovalo, rozhodujeme se, zda a jak to příště zopakujeme či nikoliv, pak se opravdu učíme. Z textu a vlastních zkušeností vyvodíme, jak může reflexe podporovat učení naše i našich žáků napříč předměty a stupni vzdělávání. Zaměříme se na její obsah, formu a rozsah, a to skrze teoretický podklad i praktické ukázky práce žáků 1. stupně ZŠ. Zjistíme, který typ reflexe preferujeme jako učitelé a na který typ ve svých hodinách zapomínáme. A jako bonus nabídneme či připomeneme několik jednoduchých reflektivních technik. Workshop je postaven na aktivní práci účastníků.

Příležitost pro každého

Markéta Mylková

Na vlastní kůži si zažijete hodinu matematiky. Téma není důležité, bude pro vás překvapením. V rámci lekce budeme pracovat s nelineárním textem a lekci zakončíme cílem pisatelským – zachycení získaných postupů tak, aby sloužily dalšímu učení. V rámci reflexe prozkoumáme, zda každý žák mohl zažít úspěch. Nahlédneme do skutečných žákovských výstupů. Přestože budeme pracovat v matematickém prostředí, lekce je určena pro kohokoliv (nematikáři jsou vítáni).

Facilitované setkání pro ředitele o kultuře a klimatu školy

Program Řediteling

Společně s Darinou Klimparovou a Martinem Tobiášem se ponoříme do světa školního klimatu a kultury. Jak to ve škole „cítíme“? Jaké hodnoty nás spojují? A co můžeme dělat jinak? Jak tvoříme atmosféru, ve které se všichni mohou učit a růst?

KULTURA A KLIMA ŠKOLY
První část bude zaměřena na otázky, které nás dost možná všechny pálí a hledáme na ně odpovědi:
Co je kultura školy? A co znamená klima školy?
Co již máme? Na čem již můžeme stavět?
Jak můžeme dále podporovat a rozvíjet tuto kulturu?
Jaké jsou klíčové aspekty, které formují kulturu naší školy?

Sdílení, vzájemná inspirace a objevování nových pohledů nám otevřou oči a ukážou, jak můžeme společně tvořit lepší místo pro naše studenty i pedagogy.

ŘEDITEL V ZRCADLE KULTURY A KLIMATU ŠKOLY
Zaměříme své myšlenky na zásadní roli, kterou ředitel hraje ve formování atmosféry školy. Jako ředitelé přicházíme s vlastním souborem zkušeností, přesvědčení a očekávání, které mohou ovlivnit celou školní kulturu. Zde jsou klíčové otázky, které si budeme klást a společně se o nich bavit:

Jak mohu já jako ředitel školy ovlivnit kulturu školy? Čím konkrétně živím a formuji kulturu ve škole? Jaké hodnoty vnáším do každodenního života školy?
Jaký dopad má mé jednání na kulturu a klima školy? Jak přistupuji k ostatním? Jakou kulturu tímto přístupem vytvářím a jak to ovlivňuje školní prostředí?
Jakým způsobem nastavuji procesy ve škole, aby podporovaly zdravou kulturu?
Kdo utváří kultury školy spolu se mnou? Kdo jsou klíčoví lidé v tomto ohledu? Jak toho využívám pro podporu kultury školy?

Během našeho setkání se také zaměříme na to, jak je důležité propojení radosti, vztahů a učení a jak důvěra, otevřená komunikace, bezpečné prostředí, jednoduchost procesů nebo způsob vedení školy mohou ovlivnit kulturu školy. Umožníme si prostor k reflexi, vzájemné inspiraci a hledání cest, jak tyto aspekty ještě více zakotvit v našem každodenním životě ve škole.

Barbora Bitomská

Bára je učitelkou chemie a biologie na Mendelově gymnáziu v Opavě, na škole, kde dříve sama studovala. Při práci s žáky i kolegy je pro ni důležité přátelské prostředí, smysl pro humor, upřímnost a důvěra. Své žáky vnímá jako jedinečné osobnosti a partnery ve vzdělávání, kolegy jako inspirativní a pracovité učitele, na které se může při své práci spolehnout, a to nejen během tandemové výuky. Biologii a chemii se snaží posouvat směrem k tvořivé činnosti žáků a své hodiny vede mezipředmětově. Žáky zapojuje do organizace řady vzdělávacích akcí pro děti z MŠ, ZŠ i veřejnost Opavska. Za důležité považuje, aby se žáci také angažovali v pomoci druhým nebo v ochraně životního prostředí.

Tomáš Chrobák

Učí matematiku na 1. i 2. stupni v ZŠ Baška. Na Ostravské univerzitě vede studenty v didaktických předmětech a praxích. Věnuje se propagaci moderní didaktiky matematiky a Hejného metody. Vede soukromé kurzy, kde se věnuje rozvoji žáků v matematice a inovativním způsobem podporuje žáky v přípravě na přijímací zkoušky. Ve škole pracuje jako mentor a často učí v tandemové výuce.

Monika Chrobáková

Učí děti základní školy a pomáhá ji k tomu chemie a přírodopis. Je certifikovaný lektor programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení, pedagogický konzultant v rámci projektu Pomáháme školám k úspěchu, podílela se na vývoji badatelské metody v České republice. Je v týmu pro tvorbu rámce a úloh pro mezinárodní zkoumání PISA 2025.

Václav Fiala

Učí přírodní vědy na základní škole Solidarita v Praze 10. Ve své pedagogické praxi se snaží využívat aktivizační strategie, intenzivně se věnuje badatelsky orientované výuce a jejímu začlenění do výuky přírodních věd. Vydal proto publikaci Badatelský deník, která pomáhá žákům poznávat chemii badatelskou cestou. Spolupracuje s různými institucemi (ČŠI, NPI ČR aj.) na doplňkovém vzdělávání pedagogů a publikování článků. V roce 2020 získal ocenění GTP CZ.

Roman Göttlicher

Vystudoval FF UP v Olomouci. Vážnou známost v podobě lásky ke starověkému Přednímu východu opustil, aby se stal učitelem na střední škole. Střední školu opustil, protože se zamiloval do sportu. Vybudoval fitcentrum, pronikal do tajů fyzioterapie i psychoterapie… a učení mimo školní lavice. Nabyté zkušenosti se následně rozhodl zúročit návratem do školy. Momentálně působí na Střední průmyslové škole a Obchodní akademii ve Frýdku-Místku (POJ FM) jako výchovný poradce a učitel dějepisu, občanské nauky a češtiny. A protože věří, že hravost, sny a touha objevovat jsou skvělé pro všechny věkové kategorie, vede kroužek deskových her a deskoherní klub. Mezi jeho profesní oblasti zájmu patří badatelsky orientovaná výuka a wellbeing žáků i učitelů.

Miroslav Hřebecký

Působí na pozici programového ředitele organizace EDUin, o. p. s. Původní profesí pedagog, byl ředitelem ZŠ a gymnázia. Věnuje se vzdělávací politice, je odborným garantem Klubu zřizovatelů, členem pracovní skupiny MŠMT pro střední článek, zástupcem obsahového partnera v programu Eduzměna a členem pracovní skupiny pro střední článek podpory škol Partnerství pro vzdělávání 2030+. Zasedá v Národním konventu o vzdělávání.

Darina Klimparová

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou a deset let pracovala v bankovnictví. Od svého vzniku vede ScioŠkolu ve Frýdku-Místku a podílí se na rozvoji sítě ScioŠkol, kde podporuje především nově vznikající školy. Absolvovala kurzy leadershipu, facilitace a koučovacího přístupu a neustále se dále vzdělává.

Pavlína Loňková

Učí na 1. stupni základní školy, od roku 2019 na fakultní a laboratorní ZŠ Labyrinth v Brně, kde působí jako třídní učitelka, interní mentorka, metodička pro 1. stupeň a také v rozšířeném vedení školy. Do balíčku jejích zásadních pedagogických témat patří v poslední době zejména plánování a práce s cíli, oblast hodnocení, kolegiální podpora a rozvoj čtenářských a pisatelských dovedností.

Markéta Mylková

“Každý žák má svou šanci. Stačí ho podpořit a můžeme růst společně.” Markéta je učitelka na druhém stupni základní školy. Dlouhou dobu učila předměty, po vstupu do učící se komunity, se obrátil její profesní život naruby - dnes neučí předměty, učí děti. Díky svému oboru - matematice, pomáhá dětem zvyšovat sebevědomí, učí je přemýšlet, plánovat, ptát se, spolupracovat. Práce s dětmi ji baví a naplňuje. Líbí se jí sledovat, jak se mladí lidé proměňují, inspiruje ji jejich rozvoj a pokrok. Ráda do svých hodin zavádí nové prvky a sleduje, jaký dopad na žáky mají. Součástí cílů jejích hodin jsou čtenářské a pisatelské výstupy. Věří, že vlastním učením, hledáním příležitostí a sdílením lze podporovat kvalitu vzdělávání.

Adam Šťastný

Po studiu na Přírodovědecké fakultě MUNI učil dva roky na gymnáziu v Brně na Vídeňské ulici a následně se vrátil do Opavy na Mendelovo gymnázium, které sám absolvoval. Učí žáky matematice a fyzice. Zaměřuje se na mezipředmětové vazby, a to pokaždé, když to alespoň trochu jde. Pomocí prvků badatelské výuky se snaží žákům ukázat, že fyzika je všude kolem nás a není třeba se jí bát. Prakticky provedený jednoduchý pokus rukou žáka má naprosto jiný potenciál k zapamatování a pochopení, než pokus žádný nebo provedený alespoň frontálně. Největší inspiraci čerpá od kolegů a úžasného společenství, které je seskupeno kolem Elixíru.

Martin Tobiáš

Od roku 2008 je ředitelem POJ F≈M s novou vizí - “Škola, která sPOJuje”. Podílí se na poskytování kvalitního odborného vzdělávání v technických i ekonomických oborech. Velkou pozornost aktuálně a systematicky věnuje osobnostnímu rozvoji žáků i učitelů, je certifikovaným lektorem programu 7 návyků skutečně efektivních lidí. Škola se proměnila zejména probuzenou proaktivitou žáků i učitelů, kteří mohou využít téměř neomezené příležitosti k rozvoji v prostředí pozitivního klimatu školy a kultury opřené o důvěru a zodpovědnost. V roce 2023 byl oceněn ministrem školství Medailí za dlouholetou vynikající pedagogickou a výchovnou činnost.